Moudré tělo a jeho zprávy 4

Máme měsíc po Vánocích a to je období, kdy se mnoho lidí začíná zabývat tím, že přibrali nějaké to kilo navíc. Naše váha. Co to vlastně znamená? Téměř každý během svého života občas bojuje se svojí váhou. Někdo ve fyzické, někdo spíše v duševní oblasti. Kolik vážíme? Tedy kolik kilo máme? Anebo jak si nás kdo váží, jak si vážíme sami sebe? Jak jsme na tom ve společenském či pracovním zápolení? Máme zde svou váhu? A co v našem vztahu, váží si nás partner? A jak si my vážíme našeho partnera? Vnímáte to slovo “vážit”? Váha? Převaha? Rovnováha?

 

Na seminář přichází žena ve středních letech a se zjevnou nadváhou. Nevypadá, že by si se vzhledem svého těla dělala kdovíjaké vrásky. Má ze své nadváhy spíše legraci, je živá, veselá, společenská. Postupně se rozhoduje se na svá nadbytečná kila podívat v konstelaci.

Starosti si nedělá, maminka i babička jsou také “pořádné ženské”. Ale co ji trápí, že i dcera se začíná hodně zaoblovat. A své matce to má trošku za zlé. Nechce následovat vzorec svých předkyň v rodině.

 

Klientka si sama vybírá jako zástupce za sebe muže. Je pravda, že on jediný má ze všech účastníků semináře nadváhu. Klientka více vnímá jeho kila, než jakého je pohlaví. To už samo o sobě něco napovídá. Jakoby ani ona nevnímala ve skutečnosti svoje pohlaví. Potom staví svoji matku, babičku a svoji dceru. Koukají na sebe a nic moc se neděje, přidáváme kila navíc, tedy nadváhu klientky, matky, babičky. Ukazuje se, že zátěž vede od babičky. Babička má snahu schovat se před něčím, co zatím neznáme. Tak se podíváme na to, před čím se babička skrývá. Protože klientka neví z rodinné historie nic podrobnějšího, vnímáme zde “něco, někoho”, kdo babičku ohrožuje. Zástupkyně klientčiny babičky je hodně vyděšená, vypadá to na nějaké násilí, zřejmě sexuální, které nebylo v žádném případě žádoucí. Nevíme, z čí strany se tak dělo, ale ani to není podstatné. Babička se tehdy před možným opakováním začala obalovat. Začala se skrývat, aby nebyla tolik vidět, aby nebyla tolik přitažlivá. A její dcera ji v tom, aniž by to na vědomé úrovni vůbec věděla, začala napodobovat. A její vnučka (klientka) taktéž. Totéž se začalo rovněž projevovat u klientčiny dcery (pravnučky postižené). Podívat se na takovou problematiku je velká odvaha, v mnoha případech se k tomu dotyčný nebo dotyčná vůbec neodhodlá. Ale až pochopením hlubokých souvislostí osobní či rodinné historie je možné s problémem vůbec nějak pohnout. A vytažením traumatu na světlo je možné učinit změny. Zástupkyni babičky je celá věc velmi nepříjemná. Ale je nutno svým dcerám své trápení ukázat, přiznat, aby ony mohly uvidět, pochopit a dále jít svou cestou.

 

Kolik obézních lidí marně bojuje se svojí nadváhou, zkouší diety, běhá, sportuje, mučí se hlady. Tělo má v sobě svůj vnitřní vzor, budovaný po generace, který nemusí vůbec odpovídat představě člověka o sobě samém. Tělo pouze tento plán vnitřního vzoru naplňuje, ať se nám to líbí, nebo ne. Pochopíme-li, k čemu se vztahujeme, co vše nás ovlivňuje a co je skryté na nevědomé úrovni, máme šanci něco změnit.

Tento případ není samozřejmě jediným důvodem možné nadváhy, témat je mnoho, ale o tom někdy příště.

Zpět na seznam článků