Moudré tělo a jeho zprávy 8

Srdce „versus“ mozek

Červen je tady, začátek léta, co více si můžeme přát. A z produktů se na nás těší Korolen, velký to pomocník při srdečně-cévních potížích. Korolen vnímám ale mnohem více jako pomocníka srdce zejména pro emoční a vyložene „srdeční“ záležitosti. I ve velmi malé dávce dokáže zázraky. Pár kapiček denně dlouhodobě a dostaneme se brzy hodně daleko. Až jak bychom sami nečekali.

Velmi často si klienti v konstelacích staví náhled na svůj rozum a cit. Na svoji ženskou a mužskou část. Chtějí přece vidět ty rozpory, jak to v sobě mají. Po počátečním povídání před konstelací většinou nabízím klientovi orgánovou konstelaci. Podívat se na to, jak se má srdce – sídlo citu a jak se má na druhé straně mozek, sídlo rozumu.

 

Monika má často bušení srdce, pocit strachu a paniky. Nedokáže se soustředit, má pocit, jako by ji v tu chvíli opustila soudnost, jakoby si mozek odskočil jinam a nechal ji jejím citům napospas. Takže postavíme srdce, které tak často a hlasitě buší a postavíme mozek, který tak často ve stejnou chvíli selhává a odmítá spolupracovat.

 

Moniku nechávám v její roli, tedy v jejím těle. Srdce stojí, choulí se do sebe, mozek se potlouká nezúčastněný nedaleko. Dlouho se nic neděje. Tady bude třeba více postav. Takže postupně stavíme plíce, které okamžitě pomáhají srdci, snaží se jej podpořit. Bez plic, okysličení krve, by srdce těžko rozvádělo kyslík po těle. Žaludku je všechno jedno, vypoadá otráveně, slinivka se velmi rychle přesouvá zcela mimo herní prostor, jakoby tady ani nechtěla být. Játra stojí napumpovaná, vláčí za sebou nespokojený žlučník. Srdce je stále velmi slabé, přivádíme do hry ledviny, energii ze samé podstaty. Podporu ze strany rodu, rodičů. Levá ledvina se moc dobře necítí, má hodně žízeň a opírá se o ptavou ledvinu. Nicméně, stav se začíná zlepšovat. Mozek je stále odpojen ale je zjevné, že má snahu, aby ostatní orgány neviděly na slinivku. Co to znamená? Vždyť ta je přece velmi důležitá. Ale ani sama slinivka nechce být viděna. Tak žaludku, pomoz jí přece, vždyž jsi její sdružený orgán, nebližší pomocník. A žaludek evidentně není schopen něco strávit. Stavím zde toho, koho se celá věc týká. Nevíme, kdo to je, ale se srdcem se něco děje. Žaludek téměř zvrací, slinivka pláče, mozek se čertí a brání ve výhledu. Ale srdce již něco zahlédlo, už jej nikdo nezastaví. Setkává se s někým, koho dlouho hledalo. Nějaká ztracená osoba, která v systému chyběla. Nebo se na ni spíše zapomnělo. Vychází na povrch nenarozený sourozenec klientky, bytost vniřně hodně spojená s klientkou, jak jinak, než citem, srdcem. Silně se k sobě tisknou, srdce klientky a zapomenutý bratr či sestra. Všechny orgány mají velkou radost ze shledání, i slinivka se dostává do kondice, pukala žalem. O čem je slinivka? Přece o lásce, především o lásce k sobě. Podvědomá neláska k sobě samé, že já žiji a bratr / sestra/ ne. Takže láska neproudí. Žádným směrem.

 

I žaludek se již srovnal. Mozek nakonec také podléhá, Chtěl to všechno nějak uhrát, přdstírat, že se nic neděje, ale tělo / orgány/ jej nepodpořili. Musel ustoupit srdci. A tak to nakonec dopadne vždy.

Mozek se přidává k ostatním orgánům, přestává „ šéfovat“.

Srdce roste, přebírá plnně svoji funkci a rozvádí radost a lásku do celého těla. A mozek s tím ale vůbec, ale vůnec není v rozporu. Naopak. Dobře chápe, že „moudřejší ustoupí“....ale kdo je tady vlastně moudřejší? Doplňte si sami a mějte krásný začátek léta.

Ivana Wurstová

Zpět na seznam článků