Moudré tělo a jeho zprávy 10

Tak už to řekni!

Markétu znám již dlouho, vím, co má za starosti, co ji trápí a čemu všemu se snaží čelit. Je to mladá  zdravá holka. Přichází, protože se u ní objevily potíže se štítnou žlázou a dostala od endokrinologa léky. Tak ja k se to běžně děje. Nasazujeme hned Fytominerál, který pomáhá spoustě pacientů s onemocněním štítnice. Ale je jasné, že důvod bude třeba odkrýt. A první pohled není nikdy ten nejhlubší, to je jen důsledek. Zvýšená funkce. Není divu, poslední roky je ve velkém stresu, studuje vysokou školu, stará se o nemocnou mámu a všechny věci, které se kolem toho vyskytují, snaží se vyhovět zbytku rodiny, babičce, která je neustále s něčím nespokojená.
Konstelaci stavím jako orgánovou, nechci být ovlivněna tím, co o její rodině a osudech vím. Postavíme všechny důležité orgány, včetně štítnice. A samozřejmě Markétu. Zpočátku se nic moc neděje. Jediná, kdo je aktivní, je mozek, šmejdí po místnosti a vše monitoruje. To je celá Markéta, chvilku mu nedá odpočinout. Srdce je smutné a neví proč. Něco, někoho hledá. Štítnice je ve střehu a postupně se zviditelňuje. Má na někoho velký vztek, ale ostatní orgány to určitě nejsou. Takže tam tu osobu stavíme. Zatnuté pěsti, vztek až z hloubi duše. A k tomu pláč. Markétu to dojímá, zná to moc dobře, neubrání se, aby do této emoce na chvíli sama nevklouzla. Vidí ve štítnici svoji mámu a její bezbřehý vztek na někoho blízkého. Velká potřeba „ něco říct“. Něco vykříčet do světa, nějakou křivdu, zranění, ponížení. Něco nesmírně bolestného, nevyslovitelného, nepřekonatelného. To všechno se zračí ve tváři zástupkyně štítnice. A ke komu křičí? Kdo tam stojí? Její matka! Tedy Markétina babička. Ta Markétu dnes a denně stále do něčeho tlačí, komanduje, kritizuje... Ten nevyřčený vztek, ten žal, který Markétina matka nikdy doopravdy nedovedla projevit. Ten zřejmě dětský vztek, který děti nemohou a ani neumějí vyslovit. Navíc vůči mámě! Tak už to řekni!  Nemůžu, je to silné, ale nemůžu nic říct, jsem malá..... a to zná i Markéta. Nedobré zacházení , ale nemůže nic říct, je malá. Tak to převezme za mámu. Ten stejný pocit a za tím bojovnost a chuť to řešit. A k tomu lásku jak k mámě, tak k babičce. Jak to má jeden člověk zvládnout? A co má vlastně vykříčet? Už je dospělá, už jí to nepřipadá na místě. Má sama chut zakřičet“  už se domluvte, co já tady mezi vámi, co já s tím mám dělat!“Ale mámě přece musí pomoci. Navíc , když je nemocná. Težce nemocná. Neurologické onemocnění, tedy až z kořene člověka. Z kořene? Z kořenů? Rodiče? Markéta to začíná chápat. I matčinu nemoc. Babička začíná měknout, poté, co vidí, že ve hře je Markétino zdraví.  Přiznává, že to zlé jde od ní. A začíná couvat, klopí hlavu, je vidět lítost. Vidí svoji dceru, vnučku, sebe... Tolik zmařeného času a zdraví. Markéta zároveň vidí, že ač má obě své blízké ženy hodně ráda, že jejich letitou zlobu a nenávist nemůže brát na sebe a řešit za ně. Tento pohled, toto poznání ji velmi osvobozuje. A proč štítná žláza? Je to orgán v oblasti krku,  šesté čakry. Tedy komunikace s okolím, s nejbližšími. Tady to prostě neproudí. Proč má tolik žen onemocnění štítné žlázy? Tak už to přece řekni!  Nabízí se zvolat. „A nemusíš být nemocná!“
Markéta s velkou úlevou kleká na kolena, vede ji to tam. K mámě i babičce cítí velkou lásku a zároveň soucit. Pochopila že nemá právo se vměšovat do jejich rozepří, že je musí respektovat. Ikdyž na ni mají neblahý dopad a nelíbí se jí. Už je schopna to chápat, je dospělá. Dokud zůstávala v dětském pohledu, nemohla nic chápat. Nyní již může. Právě nyní vstoupila do dospělosti.
Ukončuji konstelaci. K léčbě následně přidáváme akupunkturu a pokračujeme v užívání Fytominerálu. Jednom z nejlepších produktů Energy.

Zpět na seznam článků