Ahoj Ivano,

 Konstelace v Rožnově, které vede Ivana, jsem si vybral náhodně na doporučení. Informace
na stránkách doktorky Wurstové mě přesvědčily k absolvování těchto konstelací. Už dlouho si přeji zjistit, jak to vlastně funguje a proč ne pod vedením lékaře. To že má za  sebou Ivana doktorskou praxi a okolnosti jí přivedly k těmto praktikám, které nejsou zcela podložené vědou, je samo o sobě zajímavé. První dojem je příjemný. Ivana je subtilní, dobře vypadající dáma, a má velmi přirozené vystupování.
Je patrné, že se jí hlavou  prohání spousta myšlenek, ale dokáže je srozumitelně přenášet. Trochu mne zaskočí její asistent, který se evidentně nestydí za svou orientaci (možná se mýlím?!). Nejsme zcela zvyklí přijímat takto otevřený přístup a obecně máme tendence posuzovat a vytvářet  si náhled na lidi, dle svých návyků. Později si uvědomím, že mi Kája vůbec nevadí a je přirozenou součástí této terapie.
A tak nějak k Ivaně patří.  Po úvodním slovu přejdeme k první konstelaci. Zpětně jsem schopen si vybavit první příběh, kterého se účastním. 
 Respektive alespoň část.
Nejvíc mě vždy zajímalo, jak se dokážu „nacítit“ a dostat do role.
Slečna ve spolupráci s Ivanou nastíní situaci/problém a když otevřu oči, tak se můj pohled propojí s dcerou, protože ve své roli představuji otce. Možná minutu si hledíme  do očí a pak pociťuji výraznou slabost. Jsem na vybulení a musím si sednout na zem. Skutečně jsem se dostal někam jinam a není to dost dobře popsatelné. Ani si nedokážu zpětně vybavit, co všechno proběhlo a jak jsem tuto konstelaci prožil, ale v daný okamžik  to bylo velmi intenzivní a skutečně jsem byl v roli otce dcery (tak trochu asi
i té své, kterou jsem viděl naposledy v jejích 2 letech). Opravdu mě vedlo cosi nadpozemského. Markéta, která si konstelaci stavěla, pak po zbytek soboty i neděle zářila jak sluníčko,  a často mě svým pohledem přitahovala. Nebylo v tom nic sexuálního. Jen jsem cítil její čistou energii. A možná něco víc. Třeba jsem v ní viděl svou dceru.

 Pěkný večer a měj se fajn. 
Hynek